Diagnostika z fotky očí

[Kuk do oka]

Nevím, jestli to tady ještě funguje a jestli tu najdu podobného nadšence,
případně lidi, které tato oblast zajímá.
Bavím se irisdiagnostikou. V praxi to znamená, že studuji fotografie
očních duhovek a snažím se podle dostupných informací, přečíst
zdravotní stav jejich nositele. V dnešní době digitálních fotoaparátů
si prakticky každý může i mobilem pořídit celkem kvalitní snímky
svých očí, nebo očí svých dětí, natáhnout si je do počítače
a udělat si základní rozbor.
Mnohé o našem zdravotním stavu a sklonům k určitým zdravotním
problémům napoví barva duhovky. Já vycházím z předpokladu,
že základní barvy jsou jenom dvě, a to světle modrá
a tmavě hnědá. Při tom v modré barvě jsou viditelná jemná vlákna,
zatímco v hnědých duhovkách je sametová plocha bez vláken.
Bylo odpozorováno, že nedostatečná činnost ledvin se v duhovce
projeví žlutým zbarvením. Když se smíchá základní modrá barva
se žlutou, dostaneme zelený odstín. Tímto způsobem můžeme
celkem spolehlivě dojít k závěru, že majitel zelených duhovek
má nemocné ledviny. Tolik úvodem.

[Kuk do oka]

Ještě bych dodal, že
celý tenhle systém diagnostiky zdravotního stavu z duhovky předpokládá
určitý model fungování vnitřních orgánů a jejich vzájemného ovlivňování.
Podle tohoto modelu je energie člověka a jeho růstu závislá na třech
základních zdrojích, kterými jsou :
1. vzduch, dýchání, - plíce spolu se štítnou žlázou
2. potrava a její metabolismus, sem patří celý systém trávení - žaludek,
slezina, slinivka, žlučník, střeva i nervovy systém
3. vrozené energické centrum se kterým přicházíme na svět
Toto centrum je aktivní hlavně v době růstu a časem postupně slábne
Pokud má někdo pocit hrozné únavy a zvýšené potřeby spánku,
pak většinou hledáme příčinu v sektorech štítné žlázy a trávení
Další oblastí, kterou můžeme sledovat v očích je imunitní systém,
čili odolnost proti infekcím, tu má na starosti slezina a lymfatický systém
s tříselnými uzlinami. Často opakovaná nemocnost může mít příčinu
v zaneseném lymfatickém systému. Pokud tento systém nefunguje
správně, může se to projevit v podkožním hromadění vody, tuku
a odpadních látek, v otocích nohou, kotníků, ale i očních víček.
Ve zkoumání můžeme pokračovat kontrolou hormonálního systému žláz
Činnost žláz je řízena mozkem, kontrolujeme proto hypofýzu a šišinku,
a konečně nervovým systémem = centrální nervový systém, autonomní
nervový systém a síť nervů zajišťující pohyby v žaludku a ve střevech
a přenos signálů mezi orgány, pokožkou a mozkem.
Kontrolujeme i stav krční páteře, protože tímto úsekem prochází
nervové dráhy, tedy i signály mezi mozkem a tělem
I když to na první pohled vypadá dost složitě, většina řešení je v podstatě
stejná, a sice změna stravovacích návyků a úprava jídelníčku s ohledem
na konkrétní nález.
Konec příspěvku. Napsáno pod přezdívkou Kuk do oka 20. 1. 2017

[Kuk do oka]

Kuk do oka pro Leylu
K doplnění svého povídání se pokusím poslat obrázek mapky duhovky.
V obrázku jsem zakreslil černý paprsek pod č.1, v místech, kde se tímto
způsobem projevuje oslabení činnosti hypofýzy
a černý lichoběžník č.2, který zase představuje oslabení nadledvinek.
Pod přezdívkou Kuk do oka 9. 2. 2017

[Kuk do oka]

Znovu se pokusím poslat obrázek

[Kuk do oka]

Příspěvek ze dne 9. 2. 2017 se sem dostal omylem a byl původně určen
jako vysvětlení vztahu mezi orgány. Mělo by se to číst asi jako
" Oslabení nadledvinek, tvorba jejich hormonů, je způsobena hypofýzou. "
Z obrázku se také dá vyčíst, co je příčinou narušení činnosti hypofýzy.
Teď se pokusím poslat ten správný obrázek
Kuk do oka 10. 2. 2017

[Kuk do oka]

Hledal jsem ve svém archivu nějakou ukázkovou fotku s tmavým
paprskem v sektoru mozku. Našel jsem tohle.
Na levé straně je paprsek ukazující na oslabení lymfatického centra
Uprostřed je paprsek ukazující na oslabení hypofýzy
Paprsek v pravé části se vztahuje k mozkovému centru dýchání
Obecně platí, že podobné paprsky na ploše duhovky signalizují
oslabení v orgánech podle umístění na iris mapce.
Paprsek v místech L1,15 naznačuje problémy s ušima

[Kuk do oka]

Když už tady máme tu iris mapku, můžeme si o ní něco říci. Původně vznikla asi tak,
že si nějaký lékař všiml určitých změn na ploše dohovky po úrazu nebo chirurgickém zákroku.
Postupně si tato místa zakresloval jako očíslované body. Aby se daly jednotlivá místa popisovat,
byl obvod rozdělen na 12 dílů jako u hodin. Tmavě hnědá, tečkovaná skvrna, známka
krvácení, v sektoru P2,20 se tam ukázala po chirurgickém odstranění krčních mandlí.
Ve stejném místě a podobným způsobem se projeví i vytržení zubu.
Barva zorničky není černá, ale mírně nazelenalá, což znamená zvýšený nitrooční tlak
a šedá vrstva hlenů ukazuje na starého člověka ( 65 let ).

[Kuk do oka]

Celá plocha duhovky se dále dělí na 6 prstýnků, mezikruží. Nejmenší prstýnek obepíná zorničku
a jeho plocha signalizuje zdravotní stav našeho žaludku. Nejčastěji zde hodnotíme velikost žaludku, jestli je zcvrklý nebo naopak roztažený a pak taky kyselost žaludečního prostředí. Nemusíme znát nějaké hodnoty ph, stačí porovnat, jestli se plocha prstýnku liší od ostatní plochy duhovky.
Světlejší odstín signalizuje překyselení, a špinavě šedý naopak nedostatek žaludečních kyselin. Odborná literatura také popisuje žaludeční vřed, jako černou tečku na bílém obláčku. Nevím, zatím jsem nic takového neviděl. Šipky v obrázku označují vnější obvod žaludečního sektoru. Rozpoznat tyto hranici ve většině případů prakticky nejde, protože splývají. Na obrázku je vidět normální, běžná velikost žaludku.

[Kuk do oka]

Zatím co první, žaludeční pásmo nám toho o našem zdraví moc nepoví, na ně těsně navazující,
druhé, tak zvané střevní pásmo, nás často překvapí. I když část tenkého střeva hodnotíme spíše obecně, o to víc je zajímavější studium tlustého střeva. Můžeme snadno kontrolovat jeho velikost, jestli je nafouklé nebo naopak úzké, stlačené, a dokonce poměrně přesně určit i místo deformace. Jak už bylo řečeno, střevní mezikruží, jeho vnitřní část navazuje na žaludeční mezikruží. Venkovní okraj střevního sektoru tvoří různě deformovaná, klikatá čára, odborně nazývaná " Duhovkový věnec ". Za normálních okolností by šířka žaludečního a střevního prstýnku měla být poměrně stejná, často bývá ta střevní o něco širší.

duhovky.jpg Views: 75 Size: 40.3 KB" />

[Kuk do oka]

Duhovkový věnec, tato klikatá čára, odděluje pásmo tak zvané " Žaludečně střevní " od pásma
" Orgánového ". Jak je s pojmenování zřejmé, tak v orgánovém pásmu má každý orgán
svůj sektor, kousek plochy, na které se projevují jeho odlišnosti od kontrolního vzorku.
Ve střevním sektouru si můžeme prohlížet zcvrknutí, stlačení průřezu nebo naopak
vyboulení, rozšíření průřezu střeva. Na obrázku je sestupná část tlustého střeva
v místech těsně před kličkou, ústící do baňky konečníku, viz iris mapka.